Agrese je OK

11.10.2016 18:19

AGRESE – SÍLA VS. NÁSILÍ

Zápis z besedy o agresi s dr. Václavem Šnebergrem, iLOM.cz

            Na společné besedě rodičů a učitelů jsme si nejprve vyjasnili pojmy. Odlišili jsme agresi ve smyslu násilí – fyzického, či psychického – které je oprávněné eliminovat a dát mu jasné hranice a následky. Tady jde zejména o projevy agrese. Tématem našeho dalšího povídání byla agrese ve smyslu síly/ energie, kterou vynaložíme na překonání překážky na cestě k uspokojení nějaké potřeby. Zaměřili jsme se tedy na sledování příčin agrese.

            Překážky jsou přirozenou součástí života. Naším cílem je nepotlačovat agresi spojenou s překážkami, ale kultivovat ji.

            Jako východisko pro porozumění agresi a následné kultivace jsme si dali

6 základních potřeb dítěte i dospělého:

PÉČE, PODPORA, PŘIJETÍ, MÍSTO, BEZPEČÍ A HRANICE.

            Zpočátku má dítě jedinou strategii, jak potřeb dosáhnout – křik. Úkolem dospělého je postupně rozšiřovat repertoár, jak si říci o naplnění potřeb. Aby toho byl dospělý schopen, musí mít napřed naplněny potřeby on  sám, musí se naučit přijímat sebe a znát a kultivovat své strategie, jakými si o potřeby říká. Pak těmito strategiemi můžeme provést dítě.

Níže uvádíme několik citací z povídání dr. Šnebergra o způsobech, jak agresi využít k překonání překážek.

„Když jsem si jistý sám sebou, situace mě neohrožuje. Umím si dát hranice – vyjádřím nelibost, ale zároveň řeším příčiny.“

„Užiteční v rozvoji svého dítěte budeme tehdy, když zvládneme svoje emoce. Užitečná je schopnost delegovat. Vím, že jsem naštvaný, popíšu pocity a odložím řešení nebo řeknu o pomoc klidnějšímu partnerovi (nezaměňovat s tím, že ukáži svou slabost: „Jestli se neuklidníš, řeknu to tátovi!)“

 „Bojíme se překážek. Vytváříme „overprotektivní“ prostředí, ve kterém se dítě nic nenaučí. Dítě se musí v obtížných situacích naučit říct, že už to nezvládne, umět si říci o pomoc.“

„Dítě by mělo dostat tolik moci (svobody a zodpovědnosti), kolik unese. Např. při odchodu z písku se dítě nemůže rozhodnout samo a zhodnotit, jestli stihneme uvařit večeři, stihne se dostatečně vyspat, rodič stihne své povinnosti apod. Dítě potřebuje slyšet: „Za pět minut  musíme jít“ a je na místě rozhodnutí dospělého, který následky umí zhodnotit.“

„Nepoužívejme kognitivní lži a manipulace – „Ty jsi šikulka“, „Uděláš mi radost, když…“, Teď jsem smutná…“. Používejme popisný jazyk: Já bych si přála… Nelíbí se mi, že… Povedlo se ti, jak…“

„Posláním Ligy otevřených mužů je, abychom mluvili otevřeně o svých emocích.“

 

            Nakonec jsme si řekli i vyzkoušeli několik her a metod, jak agresi ventilovat a kultivovat.

  • Řízený boj – ring ve třídě, boj s PVC žížalami, přetlačování s pravidly, seber brčko mezi nohama, apod.
  • Imaginace – děti mohou ventilovat a kultivovat svou sílu v představách: hra na lovce, fantazijní hry jako Dračí doupě apod.
  • Soutěž jako trénink práce s agresí. Musím umět kooperovat, dosahovat svého maxima, abych byl užitečný, soutěžit o pozornost, přijmout roli, prohru, posouvat své hranice. Nejtěžší úkol je soutěž sám se sebou.
  • Místo ve třídě/doma, kde se říkají negativní věci – pro dítě i učitele, dítě se učí autoregulaci.

Děkujeme panu doktorovi za „mužský“ pohled na věc.