Jak přemýšlíme nad novým hodnocením

Vážení rodiče,
blíží se konec ledna a s ním i pololetní vysvědčení. Už od září společně přemýšlíme nad tím, jak hodnotíme, co všechno chceme do hodnocení zahrnout, jaká informace je důležitá pro děti i rodiče. Jak hodnocení udělat jednoduše uchopitelné, srozumitelné pro všechny.
To není snadný úkol a myslíme si, že ještě nějaký čas potrvá, než vznikne definitivní podoba. Rádi bychom vám nyní představili pilotní podobu hodnocení, ke které jsme se postupně dostali.
V hodnocení se snažíme  o maximální objektivitu. Vnímáme ho jako komplexní proces, který zahrnuje mnoho různých složek. Průběžné každodenní hodnocení, možná přesněji zpětná vazba, má pro děti informativní, motivační význam – popisuje, jak se konkrétní práce dítěti daří nebo podařila   co ještě potřebuje zvládnout, aby se posouvalo dál. Děti se v tomto procesu také hodnotí samy nebo mezi sebou. 
 V pololetním shrnujícím hodnocení se snažíme popsat posun každého jednotlivce, jak jeho výsledky naplňují zadaná kritéria nebo nastavenou normu, jak se v daném období posunul. Některé hodnocené oblasti a výstupy jsou pojmenované v rámcovém vzdělávacím programu, jiné, zejména v oblasti tzv. soft skills, vycházejí z hodnot Hlásku. Popisujeme, kam v daném čase dítě došlo.
Jak toto vše v pololetí a na konci školního roku sepsat a předat?
Základem je stále hodnocení slovní.  V něm se vždy snažíme zachytit a popsat, co se daří hodně, co se daří méně. Děti v něm mohou najít doporučení pro svoji další práci či výzvu, na kterou by se mohly zaměřit. Jsou v něm také popsány důležité dovednosti, kompetence, postoje, které děti musí používat ve třídě - ve skupinové práci, v centrech aktivit, při řešení problémů nebo konfliktů.
Zároveň ale děti získávají hodnocení znalostí, tj. jak se jim daří naplňovat povinné výstupy v jednotlivých vyučovacích předmětech. Toto hodnocení se v běžných školách obvykle vyjadřuje známkou, jejíž výše označuje míru neúspěchu, či počtem procent, jejichž výše ukazuje naopak míru úspěchu - přičemž není jasné, co všechno je do známky či výsledného „procenta“ zahrnuto.
I na základě rodičovské zpětné vazby ustupujeme od složky s výstupy. Tyto výstupy jsou důležité, jsou závazné, učitelé je stále vedou v patrnosti, ale ukazuje se, že díky své rozsáhlosti i dlouhodobému záběru (např. v Aj – 4. a 5. ročník dohromady) nepřinášejí pro dítě jednoduchou zprávu – ”Teď vím, jak na tom jsem”. Navíc nás tento přístup nutí k nepříznivému poměru mezi ověřováním a prokazováním znalostí na straně jedné a učením se na straně druhé. 
S čím přicházíme?
Snažíme se, aby děti byly znalostně dobře připravené na přestup na druhý stupeň, a zároveň jim dáváme prostor, aby postupovaly svým tempem, neztratily radost z objevování a zkoumání jevů do hloubky. Díky moderním výzkumům víme, že pro rozvoj dítěte (i dospělého) je mimořádně důležité zaměřovat se na proces, tedy na kvalitu a hloubku myšlení, nikoli na samotné výsledky. Měli bychom tedy vyzdvihovat také úsilí, nejen samotný výkon[1]. Cítíme tedy potřebu důraz na úsilí do hodnocení promítnout. Poslední oblastí, kterou do hodnocení zahrnujeme je připravenost na výuku.  Tu zařazujeme na základě našich zkušeností, ze kterých vyplývá, že míra připravenosti na výuku ovlivňuje prožívání dítěte ve škole. Hodnocení se proto bude skládat ze složek, jimiž jsou konkrétní znalosti, úsilí a připravenost. Přitom budou mít tyto složky různou váhu, různý podíl na výsledném hodnocení – a to takto:
- konkrétní znalosti – 60%
- úsilí každého žáka – 30%
- připravenost – 10%
 Díky tomu vzniklo graficky vyjádřené celkové hodnocení v hlavních předmětech, které přikládáme k oficiálnímu slovnímu hodnocení.
Co se skrývá za jednotlivými částmi?
U grafu, který si děti přinesou domů spolu se slovním hodnocením jsou uvedena zkrácená vysvětlení. Mají spíše charakter nabídky možností, jak lze na hodnocení nahlížet, míra a šíře požadavků se často liší podle věku dítěte a třídního učitele.
Znalosti
V jednotlivých předmětech pracujeme s výstupy, které nám dává Rámcový vzdělávací program pro ZŠ. Znalosti ověřujeme různými způsoby -  pozorováním, individuálními rozhovory nad prací, písemným testováním, závěrečnými shrnujícími projekty….. Posuzujeme úroveň získaných znalostí a především jejich aktivní využívání v mnoha situacích každodenního života.
Úsilí
Za úsilím vidíme postoje - jak děti přistupují k práci, jakou mají „chuť poprat se s úkolem, který není snadný“, s jakou vytrvalostí usilují o řešení nebo dohodu, jakou míru zodpovědnosti přejímají za svoji práci a zlepšování, i jak se zapojují v hodině, ať už pracují samostatně, anebo ve skupině. Vážíme si toho, když je někdy osloví dobrovolné domácí úkoly nebo se zúčastní olympiád a podobných akcí organizovaných mimo Hlásek.
Připravenost
Připravenost vnímáme jako spoluúčast na vytváření podmínek pro učení  - promítáme sem, zda je připraven začít pracovat včas, má s sebou všechno, co pro svoji práci potřebuje, vypracuje a včas přinese domácí úkol, dodržuje termíny (např. měsíční úkol, čtenářský deník), přijímá zodpovědnost za pořádek na svém místě i ve třídě.
A co současná 5. třída?
Pátou třídou končí vzdělávání ve škole Hlásek, uzavírá se naše společná cesta. Současní páťáci nejdéle ze všech dětí pracovali s jinak nastavenými kritérii hodnocení. Z toho důvodu jim chceme tento způsob zachovat a také jim poskytnout podrobnou zprávu o jejich práci ve škole. Proto jejich hodnocení letošní rok zůstává stejné – mají slovní hodnocení a složku s popsanou úrovní dosažených výstupů v jednotlivých předmětech. Do budoucna uvažujeme o zachování širšího výstupního hodnocení pouze na konci 5. ročníku.
Jak už bylo uvedeno – hledáme, jaká forma bude splňovat naše i vaše ideální požadavky na komplexnost, jednoduchost a přehlednost, jaká forma bude dobře srozumitelná dětem.  V dubnu bude tématem Rodičovské kavárny právě hodnocení.  Budeme moc rádi, když nám k tomuto pilotnímu hodnocení dáte zpětnou vazbu – jak vám vyhovovalo, jak mu rozumíte, co byste ještě potřebovali jinak.
Díky, že jste s námi.
Pavlína Seidlerová
Za tým Hlásku.

Motto: Not everything that counts can be counted, and not everything that can be counted counts.      

Ne všechno, na čem záleží, může být vyhodnoceno a ne vše, co může být vyhodnoceno, je důležité.                                                                                                                   A.Einstein
[1] Viz Carol Dweck, “Nastavení mysli” a řada odborných i popularizujících článků k dohledání na internetu