Metoda pana profesora Hejného a úspěchy našich dětí

01.06.2018 09:57

Vážení rodiče,
na počátku května přinesla řada dětí domů diplom za umístění v soutěži Matematický klokan. Některým se dařilo lépe vloni, jiným letos. Celkově naše škola letos dopadla ještě lépe než vloni, přičemž již potřetí jsme brali přední místa v rámci okresu. V souvislosti s mediálním zájmem o Hejného metodu přinášíme podrobnější zprávu.

I. CO JE SOUTĚŽ MATEMATICKÝ KLOKAN
Mezinárodně koordinovaná soutěž Matematický klokan byla vytvořena podle obdobné soutěže, která byla v osmdesátých letech minulého století pořádána v Austrálii. Od roku 1991, kdy se konal první ročník ve Francii, se rozšířila do zemí Evropy a postupně i na další kontinenty. V roce 2016 se již této soutěže účastnilo přes 6 milionů soutěžících z více než 60 zemí celého světa sdružených v asociaci Kangourou sans frontieres, jejíž koordinační centrum je v Paříži. V ČR se soutěž Matematický klokan konala poprvé v roce 1995. Pořadatelem Klokana v ČR je Jednota českých matematiků a fyziků ve spolupráci s Katedrou matematiky PdF UP a Katedrou algebry a geometrie PřF UP v Olomouci. Ministerstvem školství a mládeže ČR byl Matematický klokan zařazen mezi soutěže kategorie A – plně hrazené z prostředků MŠMT.
Soutěžící jsou podle věku rozděleni do 6 kategorií: Cvrček (2. - 3. třída ZŠ), Klokánek (4. - 5. třída ZŠ), Benjamín (6. - 7. třída ZŠ), Kadet (8. - 9. třída ZŠ), Junior (1. - 2. ročník SŠ) a Student (3. - 4. ročník SŠ). Soutěží se ve všech krajích naší republiky v jednom termínu, obvykle v pátek ve třetím březnovém týdnu, takže žáci a studenti absolvují školní, oblastní, republikové a vlastně i mezinárodní kolo ve své lavici. Ve všech kategoriích soutěžící řeší soubor testových úloh ve stanoveném čase, přičemž vybírá jednu z pěti nabízených možností řešení. Úlohy jsou seřazeny ve třech skupinách podle obtížnosti, za správnou odpověď získává soutěžící 3, 4 nebo 5 bodů, za špatnou odpověď se mu jeden bod strhává. Aby soutěžící nedosahovali záporných výsledků, dostávají do vínku takový počet bodů, kolik je v kategorii úloh.
V olomouckém centru se vyhodnocují statistické výsledky za celou Českou republiku, nejlepší řešitelé v každé kategorii jsou odměněni věcnou cenou. Statistické výsledky spolu se zadáním soutěžních úloh a správnými odpověďmi jsou uveřejněny ve sborníku každého ročníku, který vydává JČMF a který můžete v elektronické verzi nalézt na webových stránkách https://www.matematickyklokan.net.

II. NAŠE ŠKOLA - rok 2018
Jako každý rok se v ZŠ Hlásek zúčastnili všichni, co byli ve škole. Máme výsledky pro okres Beroun i pro celou ČR.
V kategorii pro 2.+3. ročník soutěžilo v okrese Beroun 1386 dětí, zde bylo pět prvních míst (za plný počet bodů), z těch pěti jsou dvě naše dívky z třetí třídy. V rámci ČR jsou obě ve skupině 141 nejlepších z celkového počtu 115120 českých účastníků soutěže v této kategorii.
V kategorii pro 4.+5. ročník soutěžilo v okrese Beroun 1398 dětí, zde bylo jedno první místo a to je naše - žák pátého ročníku. V rámci ČR je ve skupině 198 nejlepších (do třetího místa včetně) z celkového počtu 117232 českých účastníků soutěže v této kategorii.

Ale naše úspěchy se netýkají jen výjimečných jednotlivců.

Kategorie CVRČEK - maximální možný počet 90 bodů:
V naší škole soutěžilo 13 druháků a 13 třeťáků. Průměrný bodový zisk v celé ČR v kategorii Cvrček byl letos 38,77 bodů. Náš průměr obou ročníků činí 49,6, přičemž průměr pouze druhého ročníku je 42,15 - i ten je nad celorepublikovým průměrem celé kategorie spojených ročníků.
Z 26 soutěžících dětí je v rámci okresu 19 dětí nad 50. percentilem, 11 dokonce nad 80. percentilem dětí z okresu. Těchto 11 dětí dostalo od nás diplom.

Kategorie KLOKÁNEK - maximální možný počet 120 bodů:
V naší škole soutěžilo 12 čtvrťáků a 8 páťáků. Průměrný bodový zisk v celé ČR v kategorii Klokánek je 57,99 bodů. V této kategorii náš průměr obou ročníků činí 82,5 bodů, přičemž průměr pouze čtvrtého ročníku je těžko uvěřitelných 83,08 bodů, průměr pouze pátého ročníku je 81,6 bodů.
Ve starší kategorii se 17 dětí z 20 dostalo nad 50. percentil - připomínám, že statisticky bychom z 20 dětí očekávali 10 nad a 10 pod 50. percentilem. Z dvacítky všech soutěžících je přitom třináct nad 80. percentilem. Také těchto 13 dětí dostalo od nás diplom.

III. JAK PRACUJEME, O CO USILUJEME
Zcela v souladu s metodou genetického konstruktivismu (s Hejného metodou) si nemyslíme, že pro efektivní získávání vědomostí potřebují děti fundovaný výklad učitele, který vysvětlí a předvede teoretické postupy, jež potom děti reprodukují a nacvičují. Na rozdíl od toho, co se děje v běžných třídách (kde se metoda genetického konstruktivismu nepoužívá) se naše děti neučí o tom, jak matematiku vymysleli jiní, ale objevují ji samy. Snažíme se, aby se tak jejich práce co nejvíce podobala práci skutečných matematiků. Úlohy, které učitelky dětem předkládají, jsou vybrány tak, aby na základě jejich řešení děti až na výjimky rozkryly celou matematiku, kterou by v běžné třídě v daném ročníku učitel vysvětloval sám.

V čem by se práce dětí mohla či měla podobat práci profesionálních matematiků?
Začíná to zájmem o předložený problém - to je asi jeden z nejnáročnějších aspektů našeho přístupu. Vzdělávání má být o nadšení a energii, a ne o strachu ze špatných známek a neúspěchu, jak říká školní psycholog Robert Čapek. Snažíme se, aby děti měly POTŘEBU zabývat se daným problémem, prozkoumaly ho, nabyly zkušenosti, které později zobecní. Důležitá je diskuze mezi dětmi - matematika se rodila a stále se dále rozvíjí v diskuzi. Tvrzení pro naše děti neplatí proto, že ho vyslovila autorita, ale proto, že vyplývá z logiky věci. Děti hledají souvislosti, vyslovují hypotézy a samozřejmě testují jejich platnost - sebekontrola a vzájemná kontrola úvah a závěrů by měla být samozřejmostí. Náročnost úloh lze stupňovat pro různě vyspělé děti: např. najdi aspoň jedno řešení, najdi více řešení, najdi všechna, dokaž, že jsou všechna nebo dokaž, že řešení neexistuje.
K tématům, která zařazujeme podstatně dříve než běžné školy, patří například kombinatorika, kultivující schopnost organizovat a systemizovat data, nebo zlomky - obojí od MŠ. Na druhé straně mají všechny naše děti neomezený přístup k pomůckám a přecházejí k abstrakci spontánně podle svých možností. Zjistili jsme, že některé jsou při setkání s matematikou založenou na výkladu učitele schopny rozlišit formální poznatek - postup podle naučeného návodu (vím pouze, jak to funguje) - od skutečného porozumění (vím také, proč to funguje).

V naší škole sledujeme i velmi podobné iniciativy v zahraničí - např. Mathematicscentre.com nebo https://www.youcubed.org/ (Jo Boaler, argumentující výzkumy mozku). S nimi se shodujeme např. v tom, že je potřeba podporovat vizualizaci a obecně záznam vlastních úvah - nevyžadovat řešení z hlavy (nicméně umožňovat ho s poukazem na rizika). Shodujeme se v tom, že je nutné věřit dětem a nechat je uvažovat bez stálé korekce učitelem a zároveň podporovat jejich sebedůvěru, že význam má hloubka přemýšlení a nikoli rychlost (vedoucí k povrchnosti a pomýlené představě o tom, co je v matematice důležité), a že úsilí a dokonce i chyby mají zásadní význam pro rozvoj myšlení - jsou podstatně důležitější než aktuální výkon, obdobně jako je tomu u tréninku pro rozvoj fyzické kondice.

Pavla Polechová, 30. května 2018